Tanec křišťálových kapek

9. června 2013 v 20:38 | Issie
Pulsuje ve mě zvláštní pocit,že jsem na něco zapomněla,ale i přes to pokračuji dál. Po cestě si všímám nádherně rozkvetlé aleje třešní a sotva dokážu nechat zavřená ústa. Ale i přes to jak horlivě jsem se snažila mi s pusy vyletělo slovíčko "nádhera." K mému štěstí doputovalo přímo ke vzdálenému klukovi,typla bych mu tak 15-16 let. Byl krásný. Měl plavé vlasy,ale všechnu mou pozornost na sebe strhli jeho šedomodré křišťálové oči. ,,Kéžby mi tak tyhle oči věnovali zamilovaný nebo alespoň zalíbený pohled." Pomyslím si. Ale ihned tu myšlenku spolknu,protože se ten záhadný krasavec blíží přímo ke mně.
,,Ahoj" pronese a nenápadně si mě prohlíží. V tu chvíly naprosto oněmním. Vůbec nevím co mu mám odpovědět. Natož jak se mám chovat. A tak za sebe nechávám mluvit srdce. ,,Ahojky,nejsi ty Petr?". Odpověď mě nenechá ani na chvíly klidnou,protože to vskutku je Petr. ,,Nechceš se projít?" s touto otázkou na rtech se letmo pousměje. Samozřejmě,že chci! Vždyť ty jsi můj princ snů. Byla by jsem husa,kdybych řekla ne a tak jsem si první dvě věty nechala pro sebe a jen špitla radostné ,,Ano."
Pokračovali jsme dál alejí a já se zamilovávala jako člověk čte. Nejdříve pomalu a pak docela rychle.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Whitney Whitney | E-mail | Web | 9. června 2013 v 21:36 | Reagovat

pěkná :) sice krátká, ale celkem propracovaná:) líbí se mi jak popisuješ, věci, lidi, pocity :)

2 Anette Anette | Web | 9. června 2013 v 21:51 | Reagovat

Jé děkuju :) Vážně mě to potěšilo! :) Ano to byl u tuté "povídečky" záměr. Aby to byla pouze taková "jednohubka". :) Moc si toho vážím, tvého (a nejen tvého) názoru. Děkuji! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama